Jestli toto ráno byla rána z milosti to nevím, ale probudil jsem se do hluku padajících kapek deště na kovovou střechu auta. V takové chvíli mi nezbývalo nic jiného než si lehnout a spát dál.
Až ráno jsem zjistil, že parkoviště, na kterém jsme přespali je v národním parku a je u něj obrovská cedule "no overnight stay." Ups. Jsem srdcař, jak Zátopek, takže jsem si šel ráno samozřejmě zaběhat. Padlo krásných 7 a půl kilometrů. Co jsem doběhl, tak jsme co nejrychleji vysmahli.
"Jdu spát" je velice zavádějící pojem, protože jsem usnul tak na 4 hodiny. Zbytek jsem se klepal zimou. Nevím, jestli byl dobrý nápad si brát spacák s maximální extrémní teplotou do 3 stupňů celsia. PS. tu noc bylo kolem -3 stupňů. Když hodiny odbily šestou hodinu ranní, mě přestalo bavit neustálé ležení nebo spíš klepání, tak jsem se šel projít....
Budíček nesoucí název "cestující" začal dělat randál už v půl paté, takže se naši dva hrdinové probudili. Po provedené hygieně jsme se vydali na bus. Když autobus přijel, domluva s řidičem byla velmi dramatická, protože mluvčí party, Kryštof, nedokázal vyslovit název zastávky Tjarnarhverfi. Po dlouhé diplomatické debatě mezi Islandem a Českem byl...
Stejně jako počátek renesance byl ve Florencii, tak počátek naší exkurze na Island byl na Florenci. Proč zrovna z Florence? To je otázka, kterou si položili bezesporu všichni čtenáři, až na ty z generace Z, kteří ztratili pozornost hned u prvního řádku. Jelikož já a můj kamarád Kryštof jsme studenti a v peněžence máme průvan, tak jsme se rozhodli...