Den druhý - Chytáme vodopády

Budíček nesoucí název "cestující" začal dělat randál už v půl paté, takže se naši dva hrdinové probudili. Po provedené hygieně jsme se vydali na bus. Když autobus přijel, domluva s řidičem byla velmi dramatická, protože mluvčí party, Kryštof, nedokázal vyslovit název zastávky Tjarnarhverfi. Po dlouhé diplomatické debatě mezi Islandem a Českem byl domluven kompromis, tak jeden Čech a jeden Slovák mohli nastoupit do busu.

Přijeli jsme na domluvené místo s autopůjčovnou o dobrou hodinku a půl dřív, takže jsme se schovali před drsným Islandským větrem a čekali. O hodinu a půl později jsme však už mohli usednout do našeho nového fára. První cesta vedla do obchodu s potravinami, kde jsme, jak už to bývá zvykem, hladový nakoupili mnohem více jídla, než jsme potřebovali. Naše další cesta směřovala na parkoviště, kde jsme to zalomili na krásný 4 hodinky. Najedli jsme se a vydali jsme se na strastiplnou cestu neboli jsme jeli nakupovat, protože co jiného by děcka z generace Z dělali v cizí zemi. 3 hodiny nakupovaní nás uspokojili dostatečně a vydali jsme se na cestu.

Protože nakupovaní nám zabralo hodně času, tak jsme stihli pouze jeden vodopád. Na tomto vodopádu padlo přes 50 fotek + naše soudnost. Pak už byla potřeba najít místo na spaní. To jsme našli ani nevím kde. Teď jsme v současnosti a já jdu spát, dobrou.